Ohlédnutí za Valašským bálem 2020

Valašský bál je za námi a nyní již můžeme jen hodnotit a děkovat.

    Moc Vám všem děkujeme za projevenou přízeň. Jen díky Vám se večer povedl, tak jak se povedl! My jsme si ho užili neskutečně a doufáme, že i Vy jste se celý večer bavili. 
Těšíme se na Vás zase za rok,
Váš 7kvítek... 

    Valašský bál na průmyslovce odstartoval před sedmou hodinou večerní. Sálem se linula valašská písnička, kterou pro nás hrála Cimbálová muzika Sedmivítek. Ta se pravidelně střídala s Cimbálovou muzikou Pazúr z Rožnova p. R. Dlouho jsme nečekali a už byly všechny krojované páry nastoupeny na parketu po slavnostní polonéze a celý sál zpíval "Na horách Studénky". Zita pronesla úvodní přivítání a teta Jana celý bál zahájila. Pak už všichni tančili a veselili se. 

    Novinkou byla taneční soutěž, která byla letos pořádána poprvé. Všechny páry tančily a snažily se vyhrát hlavní cenu, kterou byl litr slivovice od našeho každoročního sponzora, firmy myonic s.r.o. z Rožnova pod Radhoštěm. Posledním a tedy vítězným párem byl nakonec Tomáš Bordovský a Zita Kučová, kteří nejlépe kličkovali mezi židličkami a uchránili si pro své sezení i poslední židli. Velmi jim gratulujeme a přejeme na zdraví!

    Celý večer byl v duchu čtyřicátého výročí souboru. Výzdoba všechny zvala na výroční koncert, který se bude konat 28. 11. 2020 v Kině Frenštát pod Radhoštěm. Modrotiskové perníčky, či označení stolů v barvách modrotisku celou atmosféru krásně doplňovalo. Výjimkou nebylo ani úvodní vystoupení Sedmikvítku. Svým slavnostním tancem "Starodávným" zahájili oslavu roku 2020, ve kterém budou slavit a vzpomínat na předešlých čtyřicet let. 

    Vzpomínání nastalo i o půlnoci. Půlnoční překvapení bylo letos laděno do osmdesátých let, právě do doby, kdy Sedmikvítek vznikl. Svým půlnočkem s názvem "Vzpomínky naší maminky" holky, Janča s Pájou, zažívaly na vlastní kůži krásné a veselé osmdesátky. Díky kouzelnému kufru mohly nahlédnout do doby, která všem připomněla vznik souboru. 

    A na závěr bálu naši šikovní valaši soutěžili o to, který z nich má největší výdrž. V kozáčku se utkali jak krojovaní, tak i nekrojovaní tanečníci. Letošní prvenství patřilo Adamovi Murasovi a Radkovi Mikeráskovi. Oběma patří velké gratulace. :)

    Když dohrála poslední písnička a muzika dala poslední přídavek, nastal čas uklízení. Všechno zpátky do krabic, zbytky rozebrat, nádobí umýt, nástroje zabalit a to všechno převést zase do Astry. Všechno pěkně uložit a schovat na příští rok. Každý večer po nekonečné plánování a hodinách chystání uteče jako voda. Ani se nenadějeme a je pět hodin ráno. Neskutečně se těšíme do postele, nohy nás všechny bolí, záda už ani necítíme, ale spát jdeme s krásným pocitem. S pocitem štěstí, že se nám to zase povedlo. 

Děkujeme!!! :-) 

Takže v listopadu? 

    Odkaz na půlnoční překvapení zde...